Seksuálavuohta spiehkkasa kultuvrrain ollu juo dušše beare sátnerájuid dáfus, dasgo sániin sáhttet leat iešguđet lágan nyánssat. Seksuálavuođas hállan lea álo juoga nu láhkai čadnojuvvon gillii. Sápmelaččain, dego buohkain earáinge, lea iežas vuohki gieđahallat seksuálavuođa. Sámegiella lea hápmašuvvan sámevuođa birra, man dihte leage eallineaktu, ahte mis leat sámegiel sánit govvidit seksuálavuhtii laktáseaddji jearaldagaid.
Maiddái konteaksta váikkuha dasa, mot seksuálavuohta lea áddejuvvon. Sápmelaččat leat hábmen seksuálavuhtii laktáseaddji ja seksuálavuođa govvideaddji sániid iežaset kultuvrra birra nu guhká go olles kultuvra lea gávdnon. Galgá muitit, ahte sámekultuvra lea gávdnon Davvin juo guhká ovdal go oarjemáilmmi kultuvra joavddai. Dán dihte lea dehálaš diehtit iežas gillii dábálaš sániid ja oahppat geavahit daid.
Dárbbašit seksuálavuođa govvidit sániid sámegillii. Sátnerádju doarju sámegiela oahppama – leahan giella lássaráigi kultuvrii. Sámenuorat dárbbašit iežaset sátnegirjji seksuálavuođasániide, dasgo dieđu oažžun iežas gillii lea mearkkašahtti. Oarjemáilmmi kultuvra lea vavdan midjiide nu nannosit, ahte seksuálavuođas lea unohas hállat ruovttus ja skuvllas. Nuora mielas soaitá leat váttis ságastallat seksuálavuhtii laktáseaddji áššiin rávesolbmuin, vaikko livččege jearaldagat. Go nuoras lea vejolašvuohta jearrat sámegielat sáni mearkkašumi, rahpasa seammás bálggis hállat seksuálavuođas. Sátneráju čohkkemii lea nappo dárbbu maiddái bajásgeassimii laktáseaddji sivaid dihte. Sámegielat seksuálavuođa sátnegirji fállá maiddái rávesolbmui vugiid váldit ovdan áššiid maŋisboahttiiguin.
Nuoraid mielas seksuálavuođa temát sáhttet orrut gelddolaččat dahje juobe balahahttit. Das fuolakeahttá, ii visot sáhte oahppat girjjis, muhto baicce máŋgii áššiid ferte vásihit ieš, sánit veahkehit lađastallat, juogadit ja ráhkadit áddehahtti áddejumi máilmmis.
Servošis seksuálavuođa birra oahppan iežas giela sátneráju bokte sáhttá leat miellagiddevaš ja gelddolaš. Skihpáriiguin lea suohtas oahppat addit sániid áššiide konkrehtalaččat. Muittán, mot ohcen ođđa áššiide ja tabuide sátnegirjjis eaŋgalas- ja ruoŧagielat vástagiid. Bláđejin goas nu maiddái sámegielat sátnegirjji čađa, muhto juohke áššái ii gávdnon njuolga vástta. Sámegielat seksuálavuođa sátnegirji addá nuoraide vejolašvuođa ohcat sániid sámegielat vástagiid ovtta bearpma siste.
Álgoálggus sámekultuvrras, dego eamiálbmotkultuvrrain dábálaččatge, seksuálavehádagaid guovdu láhttejedje positiivvalaččat, juobe rámiin. Láhtten goittotge rievddai oarjemáilmmi mielde gáržžibun. Dálá áigge sohkabeali ja seksuálavuođa máŋggabealatvuođa boađedettiin buoret diđolašvuhtii, dáid temáide guoski sátnerádju lea šaddan máŋggabealageabbon.
2000-logus leat gárgehuvvon ođđa, dárkilut ja sohkabeallesensitiiva doahpagat, main boarrásut sohkabuolvvat eai vealttakeahttá leat gullange. Nuoraid, váhnemiid, áhkuid ja ádjáid gaskkas iežasgielat ságastallamii lea dárbu. Sátnerádju rahpá rabas dialoga ahkebuolvvaid gaskkas sániid čiekŋalut mearkkašumiin. Ođđa sániide dárbbašuvvojit sámegielat vástagat, vai áddejupmi fáttás čiekŋu. Sámegielat seksuálavuođa sátnegirji leage maiddái reakšuvdna dálá áigge globála fenomenii – ain rahppaset seksuálavuhtii. Lea guovddáš ášši ealáskahttit ja ođasmahttit sátneráju nu, ahte dat govvida kultuvrra.
Go olbmot áddejit maid nu, sii heitet dábálaččat ballamis das. Sánit addet reaiddu ovdanbuktit iežas dearvvas vugiin, man dihte sámegielat seksuálavuođa sátnegirji lea mearkkašahtti ja dárbbašuvvon lasáhus.
Loga seksuálavuođa sátnegirjji: https://www.hyvakysymys.fi/artikkeli/seksuaalisuuden-sanakirja/
Niila Rahko
Niila Rahko
Čálli lea sámedikki nuoraidráđi lahttu jagi 2010 rájes ja psykiatriijalaš buohccedivššár.
Blogga almmustahttinbeaivve vuossárgga 30.9.2019 ávvudit álbmogiidgaskasaš jorgaleaddjiiid beaivvi (International Translation Day).
Jagi 2019 ávvudit ON ealmiálbmogiid gielaid jagi. Temájagi ulbmilin lea buktit ovdan máilmmi eamiálbmogiid dili. Mihttomearrin lea temájagi bokte ee. lasihit olbmuid dieđuid eamiálbmogiid gielain ja daid áitatvulošvuođas ja ovddidit ja standardiseret gielaid. Sámedikki bargun lea doalahit, gárgehit ja nannet sámegielaid, kultuvrra ja daid sajádaga Suomas. Sámediggi háliida dán dihte nannosit árvvosmahttit iešguđet olbmuid oassálastit temájahkái ja lágidit dáhpáhusaid temájagi birra. Loga eambbo:https://www.samediggi.fi/iyil2019/